Německo je silný soupeř a pravidelný účastník mistrovství Evropy, mistrovství světa i Paralympiády. V Německu hraje ragby vozíčkářů mnohonásobně více hráčů a do výběru reprezentace se dostávají hráči s vysokou výkonností. Pro to, abyste se dostali do 12 vybraných hráčů, musíte na sobě neustále pracovat. Náš tým je v jiné pozici. Máme tady osm, beze mě vlastně sedm hráčů a jen výjimečně hrajeme na plných osm bodů. Není to stížnost, je to fakt a uvedení do reality. Chybí nám hráči, zejména noví, kteří budou tvořit reprezentaci za pár let, protože aktuálně jsme na průměrném věku 35 let. Není nic mimořádného, že ragby na světové úrovni hrají i hráči nad padesát let, což je samozřejmě i dáno tím, že mnoho hráčů ke svému postižení přichází až později v průběhu života. Potřebujeme se tak zaměřit na příchod nových hráčů a pomůže nám jakákoliv prezentace tohoto krásného sportu a o tu nejlepší se snažíme i tady na mistrovství Evropy.

Samotný zápas z celkového pohledu nebyl takový propadák, jak by mohlo vypadat podle konečného skóre 44:60 (v poločase 25:28), ale i přesto nemůžeme být spokojení s nevynucenými chybami, zejména špatnými rozehrávkami a přihrávkami. Sám Filip, který je často jako náš nejlepší hráč i tím nejvíce hlídaným, byl zklamaný ze svého výkonu, i když všichni víme, že je to týmový sport a nikdy to není o jednom hráči, ať je sebe lepší, nebo může mít špatný den. Myslím, že každý hráč odvedl výkon, který odpovídá jeho možnostem, ale určitě jsme se mohli vyvarovat chyb, zejména v části hry, kdy ještě disponujete timeouty, které se právě mají využít pro to, abychom neztratili míč. Jsem moc rád, že se do hry zapojili všichni hráči, a i s ohledem na to, co jsem psal výše o věku hráčů, věřím, že to bude pro naše hráče motivace na sobě ještě pracovat a odehrát ještě několik let společně.

Děkuji všem za výkon, jsem hrdý na náš výjimečný tým ve „velkém“ ragby.

Trenér