Český ragbyový tým vozíčkářů si svou kvalifikací na mistrovství Evropy připsal historický úspěch. Naše reprezentace se na velšském národním ragbyovém stadionu Principali Stadium v Cardiffu utká od 3. do 7. května s reprezentačními týmy Francie, Německa a Nizozemí. Ve druhé skupině spolu bude zápolit domácí tým Velké Británie s týmy z Dánska, Švýcarska a Izraele.
Náš cíl
Česká reprezentace nemá ambice bojovat na mistrovství Evropy o nejvyšší příčky, a tím i o účast na paralympiádě. Chybí nám vysokobodoví hráči, nemáme velkou členskou základnu, vybavení, kondici ani tolik odehráno, jako hráči jiných reprezentací. Ale máme silného týmového ducha a bojujeme jeden za druhého. Každá hra vždy začíná nerozhodným skóre.
Tento turnaj chceme především odehrát se vztyčenou hlavou a ukázat nastupující generaci, že se vyplatí nerezignovat, dělat co vás baví a rozvíjet tuto krásnou hru.
Filozofie ragby vozíčkářů
Ragby vozíčkářů se stále více přibližuje filozofii “obyčejného” ragby, svého o mnoho staršího a sofistikovaného vzoru. U obou sportů obecně platí maximální respekt k soupeři, rozhodčím i pravidlům. Hra je víc než vítězství, přátelství je víc než hra.
U ragby vozíčkářů jde také často o překonání sama sebe. Nejenže reprezentanti nemají sport jako své povolání, a aby ho mohli provozovat, tak chodí do práce. K tomu mají navíc, podobně jako každý jiný člověk s handicapem, své každodenní strasti, které je mohou na kratší či delší dobu úplně odstavit.
Historie ragby vozíčkářů ve světě
Ragby vozíčkářů (wheelchair rugby, dříve murderball) bylo vynalezeno v roce 1977 v kanadském Winnipegu skupinou sportovců s kvadruplegií, kteří hledali alternativu k basketbalu. Chtěli sport, který by umožnil rovnocennou účast hráčů se sníženou funkcí rukou a paží.
Mimo Kanadu se poprvé objevilo v roce 1979 na Southwest State University v Minnesotě jako ukázka nového sportu. V témže roce se konalo první kanadské národní mistrovství.
První tým v USA vznikl v roce 1981 a první mezinárodní turnaj s účastí týmů z USA a Kanady se konal v roce 1982. V průběhu 80. let se uskutečnily další místní a národní turnaje v různých zemích.
První mezinárodní turnaj s účastí týmů ze zemí mimo Severní Ameriku se konal v roce 1989 v kanadském Torontu. Jednalo o průlom v rozvoji mezinárodních soutěží a spolupráce. V roce 1990 se ragby vozíčkářů objevilo na Světových hrách vozíčkářů jako exhibiční akce, což mu pomohlo k rychlému růstu a zvýšení popularity.
V roce 1993 bylo ragby vozíčkářů uznáno jako oficiální sport pro sportovce s postižením a byla založena Mezinárodní federace ragby na vozíku (IWRF) jako sportovní sekce Mezinárodní sportovní federace vozíčkářů Stoke Mandeville. V témže roce se sedm zemí zúčastnilo Mezinárodních světových her vozíčkářů ve Stoke Mandeville.
V roce 1994 bylo ragby na vozíku oficiálně uznáno Mezinárodním paralympijským výborem (IPC) jako paralympijský sport. Následující rok se ve švýcarském Nottwilu konalo první mistrovství světa v ragby na vozíku, kterého se zúčastnilo osm týmů. V roce 1996 bylo ragby zařazeno jako ukázkový sport na paralympijské hry v Atlantě. V roce 1998 se v kanadském Torontu konalo druhé mistrovství světa IWRF v ragby na vozíku.
Na paralympijských hrách v australském Sydney v roce 2000 bylo ragby na vozíku poprvé uznáno jako plnohodnotný medailový sport. Mistrovství světa i paralympijské hry se konají každé čtyři roky.
V současné době se ragby na vozíku aktivně hraje a rozvíjí ve více než čtyřiceti zemích světa.
Historie českého ragby vozíčkářů
V České republice bylo ragby vozíčkářů založeno v roce 1993, kdy v Hradci Králové začal fungovat první tým SK Quadru Fit (dnešní Prague Robots). V roce 2000 byl založen Český ragbyový svaz vozíčkářů. Pravidelně jsou organizovány turnaje Rugbymania a mezinárodní turnaj Ostrava Cup. Na mezinárodní scéně se česká reprezentace poprvé představila v roce 1996 na Stoke Mandeville Games.
Budeme bojovat
Do evropského klání jdeme se vší radostí a pokorou. Jak už jsem zmínil, nominovali jsme se do něj ze třetího místa kvalifikačního turnaje. Postup se nám otevřel kvůli suspendaci Ruska z důvodu trvající války na Ukrajině. Možná je to symbolické, ale všichni určitě dobře víme, že my sami máme v naší historii s Ruskem podobnou zkušenost.
Říkat, že se nemá spojovat sport a politika je alibismus, protože sport už dávno zpolitizovaný je. Budeme bojovat nejen za české barvy, ale i za barvy Ukrajiny, která aktuálně svádí mnohem důležitější boj. Boj o svou svobodu a demokracii.
Poděkování
Děkujeme všem, kteří podporují nás i ragby – hru barbarů, kterou hrají gentlemani.
